Aleš Chytil

Jsem zakladatelem MoveForFit a kondičním trenérem fitness, pohybového cvičení a specializuji se na poněkud kontroverzní prvky z odvětví vývojové kineziologie a fyzioterapie, které aplikuji do funkčního a silového tréninku.
Společně prolomíme ledy, poukážeme si na dnešní trendy, zároveň mýty ve fitness, budeme naslouchat tělu, pomáhat mu a hýbat se tak, jak to vymyslela sama příroda

Již 8 let se pohybuji ve světe fitness a kulturistiky, ve které jsem se závodně angažoval. Z kraje roku 2016 se ale vše začalo ubírat poněkud jiným směrem, než jsem si doposud představoval. Po tom co jsem potkal team master trenérů z 3D Fitness Academy, obzvláště bych chtěl vyzdvihnout Vaška Rázla (master trenéra vývojové kineziolgie), který mi svým malíčkem naprosto změnil život a postoj k němu, ruku v ruce i pohled na celé fitness s kulturisitkou.
timeline_pre_loader
Moje Cesta

Finále

Přemýšlet jsem nemusel dlouho, díky němu a hlavně mým skvělým klientům, se kterými jsem doposud měl tu čest pracovat a viděl na nich, že naše práce má smysl, bylo rozhodnuto.

Děkovat chci i dalším lidem, co se jakkoliv podíleli na realizaci a protože nechci na někoho zapomenout, jsem si jistý, že každý jeden kdo ví, si z tohoto textu své díky odnese.

Myšlenka MoveForFit

Vše dobré je k něčemu dobré a každý by v životě měl potkat svého Jirku.

Právě on, můj kolega a kamarád (Masáže Hladík), se podílí na realizaci mé myšlenky stvořit nynější Move For Fit – specializovanou funkční fitness zónu, kde pohyb dává smysl a smyslem je hýbat se ideálně.

Jirka je zakladatelem a poskytovatelem úspěšných wellness služeb v EA Business Hotelu a přišel za mnou s nabídkou, která se neodmítá, ukázal mi prostorné podkrovní prostory, takové, jaké je dnes znáte a postavil mě před hotovou věc.

Ber bude to velká krása!

3D Fitness Academy

Po tom co tato etapa skončila, vystřídal jsem pár zaměstnání a nakonec došel k příležitosti o které jsem byl tvrdohlavě přesvědčený, že přijde. Práce v příjemně atmosferické funkční zóně v mém rodném městě Humpolci. Lekce, osobní tréninky, práce s lidmi, v komerčním fitness, to vše mi dalo chtíč zjišťovat víc a být lepší v tom co chci dělat – osobního trenéra se specializací.

Trenéry. které jsem vídal, nebo s nimi pracoval, spousty metod, cviků, nových výmyslů, na internetu se dá najít o fitness a cvičení nespočet stránek a informací, ale dávají vlastně smysl? Když jeden článek vyvrací druhý, videa mají poradit jak a co cvičit, virtuálně zjistíte, kde máte slabinu, nebo Vám zkrátka někdo, kdo vás v životě neviděl má sestavovat tréninkový program a hodnotit tak tělesné potenciály ?

Je určitě mnoho věcí, které bych rád zmínil jako mýty, výmysly, upoutávání pozornosti atd. Sám jsem si prošel všemi těmi časovými úseky, kdy jsme věřil tomu a pak zase tomu. Beru to jako další negativní zkušenost, díky níž nyní dokážu pátrat po informacích tam, kde to podle mého má smysl.Z kraje roku 2016 se totiž vše začalo ubírat poněkud jiným směrem, než jsem si doposud představoval.

Po tom co jsem potkal team master trenérů z 3D Fitness Academy, obzvláště bych chtěl vyzdvihnout Vaška Rázla (master trenéra vývojové kineziologie), který mi svým malíčkem naprosto změnil život a postoj k němu, ruku v ruce i pohled na celé fitness s kulturisitkou.

Mistrovství Moravy a Slezka

Drsné diety, kruté návyky, který si člověk chtě nechtě musel vytvořit, bolestivé tréninky a neústupnost. Vše.

Soutěž v kulturistice dorostu se sice konala, ale beze mě. Nastaly zdravotní a psychické komplikace, kvůli kterým jsem nenastoupil.  Už tehdá se projevila stinná strana tohoto sportu, nesla s sebou zdravotní následky, různé bolesti, ale o těch se tolik nemluvilo, bral jsem je jako fakt a ani na chvilku mě nenapadlo, že je to špatně. Smýšlel jsem o další přípravě a o dalších vizích. Přišli další trenéři, mentoři nové zkušenosti, rady, více a více jsem pronikal do tohoto sportu a zaznamenával negativní ale i pozitivní věci, které se zde děli a dějí dál.

Má opravdu první soutěž na kterou jsem i dorazil byla Mistrovství Moravy a Slezska juniorů v kulturistice nad 77kg a více. Obsadil jsem 5té, finálové místo, což jsem nečekal, má plánovaná váhová kategorie měla být nižší a sice pod 77kg, takže jsem čelil borcům, kteří nebyli limitovaní váhou a nosili na sobě minimálně o 10kg svalové hmoty více. Nestihl jsem totiž shodit poslední asi kilo a půl do své váhovky. O to větší radost jsem měl když jsem 4 z nich nechal za sebou a probojoval se do finále. S pocity naprosté vyčerpanosti, chutí do jídla a odpočinku jsem jel se svým fanklubem, který sčítal mé podporující kamarády, domů.

Alexander Fedorov a moje začátky

Samozřejmě jsem nemohl vynechat příběh stovek kliků, které jsem stále denně dělal, načež mi kamarád přikývl, že i on cvičí, pochválil mě za mou bídnou muskulaturu a dal mi diplomaticky najevo, že pro další posun, by možná chtělo zařadit více cviků nežli jen kliky, vzal mě tedy do posilovny k hasičům, kam měl pravidelný přístup a naše dráha kulturistiky začala. Od našeho prvního kulturistického magazínu, přes první doplněk stravy v podobě hroznového cukru s vitamíny, nelegálním obohacováním zázračných aminokyselin, které jsme potají kradli hasičům v šatnách, které měli volně přístupné, jsme se dopracovali k solidním výsledkům. Ani né tak mého kamaráda, jako spíš mě kulturistika zaujala natolik, že jsem oslovil svého prvního trenéra, kterým byl několikanásobný mistr v kulturistice Michal Andrýsek.

Dal mi základy, cenné rady, byl mi oporou, kamarádem a společně jsme promýšleli každý krok v mé přípravě na první soutěž.

Rok 2009

Vše začalo o prázdninách roku 2009, jakožto vášnivý skateboardista jsem si vášnivě polámal dolní končetinu po tom co jsem nezdařile sjel zábradlí, tím se postupně sumírovala jedna přítěž za druhou, hrozba operací, sádra, berle, denní nečinnost, zkrátka přežívání ze dne na den. Už ani nevím co bylo podmětem ke startu, ale dalo by se říct, že z ničeho nic jsem začal každý den vytvářet pohyb skoro podobný kliku, nejspíš už mě nebavilo jen sedět, čekat jak noha sroste a nic nedělat. Je pravdou, že lidem, kteří začínají s pohybem, nebo cvičením to jde ze začátku docela snadno, v podstatě tak snadno, že je vlastně jedno jestli je to co dělají správně nebo ne.

Postupem času, jsem měl odklikováno víc a víc a zaznamenával jsem proměny na mé vrchní části těla, pomalu jsem se dostával do vyšších počtů opakování, noha srůstala, sádra byla pryč, berle mi taktéž odebraly, potýkal jsem se s více radostmi naráz.Jakmile mi šlo chodit navštívil jsem tehdá svého nejlepšího kamaráda, abychom se jeden druhému pochlubili co se nám stalo za dobu mé pohybové absence.